Ve jménu krize

Už mám dost zaměňování tzv. „světové finanční krize“  za českou finanční krizi rozpočtu a už mám dost kroků našich představitelů ve jménu obrany proti světové krizi.

Dnes jen krátce, ale pokusím se výstižně. Naše aktuální „úřednická“ vláda, jak je označována médii, má správný cíl – regulovat schodek našeho státního rozpočtu. Bohužel kroky, ke kterým se uchyluje, nejsou kroky v podobě radikálního šetření, naopak, pokračuje v trendu rozhazovačnosti a pouze zvyšuje příjmy. Její populariíta vychází z mediálního pozitivního obrazu, profesionality, nestranosti. Sám jsem této vládě plně důvěřoval a byl jsem rád, že jsem na chvíli ušetřen pletichám ve vrcholové politice. Bohuže situace se z mé strany změnila a při pohledu na kroky, které učinila, mám tuto vládu za prolevou. Výdaje, na kterých chtěla šetřit vesměs neprošly díky Paroubkově lobby, naopak alespoň příjmy by se mělý výhledově zvyšovat. Avšak tyto kroky se již začínají ukazovat jako mdlé a neúspešné a prognosticky tak mají skončit i některé ostatní.

Prvním ptáčkem se ukázalo zvýšení zatížení na benzín – ouha, někdo zapomněl, že dopravci, kteří opravdu najezdí nejvíce (ano a tudíž i nejvíce kupují benzín) začali brát v zahraničí benzín levnější a sumárně vzato se tento krok ukazuje jako ne příliš vydařený a v konečném důsledku ne příliš výdělečný, vlastně snížený odběr doplatíme my, bežní občané naší běžnou spotřebu. Jak se další kroky zvyšující se zátěže na daních a odvodech dotknou zaměstnavatelů a podnikatelů se ukáže v krátké budoucnosti, ale míra nezaměstnanosti je asi zdárným indikátorem a prognózy nevidí jejich budoucnost růžově. A ono se to pozná.

Každopádně je mi líto, že směr, kterým se náš stát vydává, není šetření, ale větší zátež nás, pracujících občanů, a to ve jménu krize. V krizi se má šetřit, nemá se rozhazovat a tato vláda učinila kroky pouze k větším výdělkům, většímu přerozdělování, většímu nástroji sociálního státu v socialistickém modelu. Diskuze nad silniční daní a zvyšováním daní z příjmu mi přisly spíše jako vtip, pořád jsem čekal na to, že se začne šetřit, bohužel o vtip se zjevně nejedná. Místo úspor státu budu více peněz odvádět státu, který si je přerozdělí a ve státě s takovou mírou korupce je mi těch peněz prostě líto. Aneb plaťme korupčníky ve jménu krize. Je mi z toho smutno. Je mi smutno z toho, co se v mé vlasti děje a co nás čeká, už bychom se měli probudit.